Rytířský turnaj

Vítejte v temném středověku a prožijte si se mnou rytířský příběh, ve kterém po velkých útrapách zlo bude poraženo a dobro si najde své místo na slunci. Nebo začnu jinak - bylo nebylo, žila jednou jedna krásné princezna, která se chtěla provdat za nejudatnějšího rytíře a tak vypsala turnaj o svou spanilou ručku... Oba začátky jsou správně a asi by tahle stránka měla být spíše pro děti. Ale protože chlapi jsou vlastně přerostlé děti a ženy sní celý život o krásném princi, který je vyzvedne na svůj trůn, je tahle stránka pro všechny romantiky od tří do sta let! Rytířský turnaj se konal v Mladé Boleslavi někdy po prázdninách na travnaté ploše u kina Forum (to pro místní). Ještě tradiční upozornění - všechny fotky kliknutím zvětšíte!

Už při příchodu jsem viděl plátěnou ohradu s kašírovanou vstupní hradní branou, ve které byla (jak jsem se dozvěděl později) pokladna. Vzhledem k tomu, že jsem přišel o něco dříve, byl jsem tam asi první. Ale aktéři už byli v plné činnosti a zahřívali koně, aby byli na představení připraveni. Měl jsem tak čas si je trošku vyzpovídat a dozvěděl jsem se například, že v roce 2000 vystupovali celé léto pod hradem Kost a že jediný správný rytířský turnaj je na koních! Ostatní je obyčejné šermování.

Ale ponořme se do děje. Po představení pěti přihlášených rytířů se na černém koni dramaticky vřítil na kolbiště v černém brnění oděný šestý, podle všech správných rytířských příběhů typický padouch. Nakonec byl též připuštěn (k turnaji) a začalo se! Mimochodem, když se podíváte na pozadí, uvidíte tovární komíny mého živitele!

A začnul vlastní turnaj. První disciplínou bylo srážení špalků mečem, ve kterém si vedli zúčastnění se střídavým úspěchem. Následovalo navlékání věnečků, které držela pážata, na dřevec. Tady už začínali vynikat dva hlavní hrdinové, kadný i záporný, ovšem ten za podpory různých unfair způsobů. Následovaly dvě lovecké disciplíny, napichování zajíce na kopí a střelba lukem do kance (samozřejmě vycpaného!). Vše z koňského sedla, což je zvlášť u lukostřelby opravdu obdivuhodné! Závěrečnou disciplínou bylo trefování do otočného brnění(obrázek vlevo), kde se počítaly otáčky.

První část turnaje skončila a vítězem byl vyhlášen (jak jinak) padouch. Ale i diváci (hlavně děti) mohli rozdělit své sympatie mezi zúčastněné rytíře pomocí stužek, které přivázali na jejich dřevce. Hlasovala i princezna, jak vidíte na fotce, kde dekoruje kladného hrdinu svou stužkou. Mezi dětmi to vyhrál samozřejmě padouch, jak už to u dětí odchovaných US filmy je. I když je nutno přiznat, že měl různé vtipné řeči a i celkově tak nějak vynikal (že bych i já...?). Tady bych se asi mohl zmínit o tom, že v roli záporňáka účinkoval zřejmě principál této skupiny.

A začnul ten pravý souboj muže proti muži, vedený dřevci. Rytíři se opravdu shazovali z koní a vypadalo to poměrně věrohodně. Ale abych pokračoval v příběhu - jeden rytíř (kupodivu z těch hodných!) se zachoval nefér a jeden panoš ho v souboji porazil a zachoval se velice čestně. Byl proto pasován na rytíře. Zahanbený poražený rytíř byl (abych použil sportovní terminologii) "vyloučen do konce turnaje". Ve skutečnosti se šel převléknout za kněze v chystané svatbě :-) Abych nezapomněl, padouch se ho velice zastával!

Podle rytířských pravidel se musel nově pasovaný rytíř postavit svému vyzyvateli, kterým nebyl nikdo jiný, než padouch. Ten novopečeného rytíře tak zřídil, že se na to hlavní kladná postava nemohla už dívat a nastalo vyvrcholení všech soubojů, boj dobra se zlem. Jak už to tak v pohádkách bývá, dobro vyhrálo, i když až napodruhé, protože padouch se jednou ještě vzpamatoval!

Jak vidíte, všechno dobře dopadlo a svatba se nakonec konala, dokonce přímo nad poraženým padouchem. Tím také skončilo představení, i když ještě vše neskončilo. Přítomní diváci se ještě mohli svézt na koni, nebo si zastřílet z luku. Myslím, že nikdo z nás nelitoval času, stráveného na tomto představení a hlavně děti byly nadšené.