Vítejte tentokrát na vojensko-historické akci, která byla pořádána v Milovicích u Nymburka k příležitosti desátého výročí odchodu Sovětské armády, "dočasně" umístěné v tehdejší ČSSR. Bohužel v ten samý den byl v Mladé Boleslavi středověký jarmark, takže jsem věnoval obojímu méně času, než bych chtěl. A tak alespoň "telegraficky" o dění tento den v Milovicích. Podle fotky vidíte, že akce byla i dopravně zajištěna, z Nymburka jezdil kyvadlový vlak, tažený parní lokomotivou. Takže romantika! Ještě tradiční upozornění, všechny obrázky jdou zvětšit a další jsou pod odkazy!

K vidění byla všelijaká vojenská technika, od různých speciálů, jako vidíte na fotce, přes pancéřovou (například tanky), až po raketový nosič s raketou. A to prosím jak v pohybu, tak na stojánce, kde si ji mohl každý zájemce dokonale prohlédnout. Což bylo samozřejmě něco pro pány kluky a jejich otce, z nichž někteří podobnou techniku obsluhovali na vojně.

Mezi tanky byl i tento kousek, legendární T-34, jeden z nejlepších tanků druhé světové války, v úpravě s polskou orlicí a nápisem "Rudý". Nevím, zda si ještě pamatujete polský seriál "Čtyři z tanku a pes" o tankistickém psu Šarikovi. Pojmenování tanku ovšem nesedí, protože by tam správně mělo být "Zrzek" (originální název z knížky!). Jak je nám znalcům tohoto příběhu velmi dobře známo, jmenoval se tak po jedné fešné zdravotnici se zrzavými vlasy.

S akcí byla spojena i výstavka o historii posádky Milovice a o roku 1968. Docela zajímavé a hlavně poučné čtení! Tam jsem se také dozvěděl o návštěvě v hangárů v Mordové rokli, kam jezdila kyvadlová doprava (autobus). V prostoru Mladá jsou opravdu krásné lesy, ovšem také různé "zříceniny", z nichž většina vypadá asi takhle!

Po příjezdu do prostoru slušně nacpaným autobusem (zájem byl obrovský!) nás přivítali u "štábu", kde stylově oblečené vojákyně Rudé armády vybíraly vstupné, v podstatě lidové. Následovala poměrně dlouhá cesta pěšky, na jejímž konci jste si mohli prohlédnout hangáry, kde bývaly prý umístěny jaderné rakety a řídící stanoviště. V okolí byl vybudován takový malý vojenský tábor, kde byla ke shlédnutí lehká historická technika. K dispozici byla dokonce i ošetřovna!

Všude jsme potkávali uniformy, převážně sovětské. Jako například tohoto "lampasáka", který podle množství hvězdiček byl nejméně admirál. Ostatně bufet v hangáru, kde byly dříve smrtonosné rakety, obsluhoval minimálně plukovník! A kdy se vám stane, aby vám natočila pivo taková šajba? U stolů nad tímto pivem i nad něčím ostřejším seděli v pohodě jak příslušníci Rudé armády, tak Wehrmachtu!

Když už vás omrzelo dívat se pořád na nějaké zbraně či vojáky, nebo armádu a militarismus ze srdce nesnášíte, ani tehdy pro vás návštěva Milovic ten den nebyla nudnou. Pořadatelé pro vás připravili podívanou na tak ušlechtilé tvory, jako jsou koně. Závodilo se v parkúrovém skákání a také ve vozatajských soutěžích, odkud je i tahle fotka. Co napsat na závěr - celkový dojem z tohoto dne v Milovicích (škoda, že jsem měl tak málo času) byl výborný a už dnes vím, kde budu při dvacátém výročí odchodu SA - v Milovicích!