Celá staletí byl Vlašský dvůr střediskem hospodářské moci státu. Byla zde královská mincovna a sídlo panovníka při jeho pobytu v Kutné Hoře. Jeho založení se datuje na konec 13. století. Funkce Vlašského dvora jako městského hradu je zdůvodněna potřebou bezpečného skladiště vytěžené stříbrné rudy a jeho název je archivními prameny doložen k roku 1401. V té době vzrůstal zájem Václava IV. o Kutnou Horu a tak vrcholila stavba královského paláce s kaplí. Pobýval tady často i delší dobu. Odehrávala se tu i důležitá státnická setkání, např. setkání Václava IV. s bratrem Zikmundem 1401 a podpis Dekretu kutnohorského v lednu roku 1409 . Od města byl Vlašský dvůr oddělen příkopy, z důvodu bezpečnosti a jako ochrana před požárem. Původní jediný vstup v bráně východní věže byl kolem r. 1400 nahrazen průjezdem, který funguje dodnes.

Přestavbu prováděla parléřovská stavební huť, která zároveň dokončovala stavbu kostela sv. Jakuba a začínala budovat chrám sv. Barbory. V této etapě též vznikly v jižním křídle do nádvoří otevřené mincovní dílny - šmitny. Jako hlavní pracovní prostor bylo využíváno nádvoří. Nad vchody do šmiten byly znaky měst, v nichž byly původní mincovny před mincovní reformou Václava II. v roce 1300. Jejich originály jsou uloženy v mincovní expozici. Šmitny byly vysoké přes 4 metry, měly vysoké štíty se sedlovými střechami, horní okno sloužilo k osvětlení a zároveň pro odvod dýmu a prachu. Na kamenných žlabech mezi střechami byly železné chrliče. Královské pokoje byly na počátku 17. století přestavěny na byt pro správce objektu a mincovna byla zrušena v roce 1727. Současná podoba Vlašského dvora je dílem přestavby původního gotického objektu v letech 1893 - 1897, stavbyvedoucím byl Ludvík Lábler a současně se podílel na přestavbě chrámu sv. Barbory a dalších historických objektů v Kutné Hoře.

Jednou z částí prohlídky je královská pokladnice, kde nás hned po vstupu vítá latinský nápis "Noli me tangere" - nedotýkej se mne (varování každému, kdo by chtěl s nekalým úmyslem vstoupit do prostor, kde byly před expedicí uloženy vyrobené mince). Na stěnách jsou portréty panovníků, kteří si v Kutné Hoře nechávali razit mince - v pravé části jsou ve sloupcích ražby grošové, vlevo ražby tolarové. Spodní místnost patrně sloužila jako královská kaple (motiv zdůrazňuje výklenek s ledňáčkem ve věníku, symbol Václava IV.). Také zde můžeme vidět na stenách variace na mincmistrovské značky (značky kvality a odpovědnosti), výňatek z knihy Hádání Prahy s Kutnou Horou (Budyšínský rukopis ), a také přehled cen v určité době . Nejvýznamnější exponát je faksimile nejstaršího rukopisu, horního zákoníku Ius regale montanorum. S objevem bohatých nalezišť stříbrné rudy a vydáním horního zákoníku králem Václavem II. v r. 1300 souvisela i velká mincovní reforma a zavedení povinné směny starých mincí za novou kvalitní stříbrnou minci - pražský groš.

Součástí královské rezidence byl reprezentační sál - Královská audienční síň, která vznikla při přestavbě kolem r. 1400 spojením menších prostor. Na konci 19. stol. byla rekonstruována včetně stropu. Na paměť významných událostí, které se zde odehrály v 15. stol. vznikly kolem r. 1900 dvě nástěnné malby. První obraz představuje jediné královské volby, které se konaly v Kutné Hoře dne 27. května 1471. Zástupci polského krále Kazimíra IV. přijali českou korunu pro jeho nejstaršího syna Vladislava. Druhý obraz představuje vydání Dekretu kutnohorského 18. ledna 1409 králem Václavem IV. Síň je dále vybavena nábytkem z doby rekonstrukce objektu koncem 19. století, dnes slouží pro zasedání městského zastupitelstva a také jako síň svatební.

Konšelská deska je renesanční deska z r. 1595 a pochází z původní kutnohorské radnice. Nese latinský nápis o povinnosti radních jednat o věcech společných objektivně. "Kdožkoli jsa v radě, sem za úřadem svým vstupuješ, před těmito dveřemi své náruživosti odlož. Hněv, násilnictví, zášti, přátelství, pochlebenství. Obci své starosti podrob. Neboť jakou měrou ty jiným spravedlnost neb křivdu učiníš, tou i tobě na božím soudě odplatu očekávati a snášeti bude." Autorem originálního odlitu byl Daniel Tapien, který byl zaměstnán jako kovolijec ve Vlašském dvoře. Kopie desky je také v budově OSN v New Yorku.

Královská kaple byla původně přístupná z královského paláce po dřevěné pavlači a sloužila jako soukromá kaple Václava IV. Slavnostní vysvěcení kaple se konalo v 1497 za účasti krále Vladislava Jagellonského. Vybavením kaple jsou otevírací oltáře, tzv. triptychy, které se po bohoslužbách zavíraly. Kaple měla původně nepravidelný půdorys s dokonale pravidelnou hvězdicovou klenbou, střední sloup byl umístěn blíže tehdejší severní stěny. Při přestavbě na konci 19. století byl nepravidelný půdorys upraven na čtverec. V letech 1904 - 1906 byla kaple vymalována Františkem Urbanem a jeho ženou Marií, malby jsou ve stylu secese a jsou na nich výjevy z legend o patronech kaple. Rovněž vitráže jsou podle Urbanových návrhů, stejně jako vitráže v chrámu sv. Barbory. Varhany v této kapli jsou z r. 1912 z místní varhanářské dílny Jana Tučka.

Zpět na Kutnou Horu