Podle tradice přinesl koncem 13. století opat sedleckého kláštera Jindřich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě, kterou rozesel po hřbitově. Hřbitovní půda se tak stala součástí Svaté země a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z Polska, Bavorska a Belgie. Také zde našlo poslední odpočinek několik tisíc lidí v dobách morových epidemií. Počet hrobů prudce vzrostl i po vypálení kláštera za husitských válek a v bojích okolo Kutné Hory (např. bitva u Malešova v roce 1424). Po husitských válkách byly části hřbitova postupně rušeny. Hřbitovní kaple zbudovaná koncem 14. století dnes stojí uprostřed malého hřbitova nedaleko katedrály. Původně dvoulodní kaple zbudovaná nad suteréním prostorem patří mezi díla stavební huti Václava IV, povolané k dostavbě Vlašského dvora. Její dnešní podoba je výsledkem barokních úprav prováděných J. Santinim počátkem 18. století. Interiér kaple patří mezi velké zvláštnosti. Výzdoba je tvořena téměř výhradně lidskými kostmi, srovnanými zprvu poloslepým mnichem do pyramid (v r. 1511.) Po Josefinských reformách koupili majetek Sedleckého kláštera Schwarzenberkové a interiér kostnice dostal svou nynější podobu. Autorem unikátní výzdoby z lidských kostí se stal řezbář František Rint. Všechny kosti byly před použitím desinfikovány. Můžete zde vidět velký lustr, stejně jako kalichy, kříž, monstrance nebo schwarzenbergský erb. Podle odhadu je výzdoba v sedlecké kostnici tvořena ostatky asi 40 000 lidí. Toto dílo vzniklo, aby připomínalo pomíjivost lidského života a fakt smrti - "Memento mori". Při naší návštěvě navíc umocňovalo ponurost tohoto místa studené jarní počasí bez sluníčka a zeleně.

Zpět na Kutnou Horu