Hrádek nad Vrchlicí byl postaven na svahu nad říčkou Vrchlicí jako dřevěná tvrz a zastával strážní funkci nad obchodní stezkou. Na přelomu 13. a 14. století se k němu připojil i opevněný dvorec stavěný pro účely nově založené centrální královské mincovny - Vlašský dvůr. První písemné zprávy se nám zachovaly z počátku 14. století a řadí se tím mezi nejstarší památky v Kutné Hoře. Tato dřevěná, opevněná tvrz se v době, kdy český král budoval v kutnohorské mincovně své panovnické sídlo, přeměnila na kamenný palác městského typu, který se dostal do držby oblíbence Václava IV., pana Václava z Donína.V té době se stal výstavným sídlem a svou třípatrovou věží i vysokými štíty dominoval mezi ostatní kamennou zástavbou města. Jeho majitelé se často střídali. Hrádkem procházely rodiny královských oblíbenců, úředníků královských i městských, rodiny zbohatlých kupců. Mezi nimi se nejproslulejším stal obchodník s rudou a mědí, majitel dolů i několika městských domů - Jan Smíšek z Vrchoviště. Dodnes obdivujeme uměleckou kamenickou výzdobu s hornickými motivy i malované stropy, jedny z prvních projevů renesance v Čechách, vzniklé za velkorysé přestavby Hrádku v době krále Vladislava Jagellonského. Byla to zřejmě tajně a nelegálně těžená a různými příměsemi znehodnocovaná stříbrná ruda , co panu Smíškovi umožnila tyto nebývalé investice do jeho sídla. Hrádek se tehdy stal skutečným honosným palácem s velkými sály, věží, arkýři i kaplí. I když se mnohé z této gotické podoby změnilo, lze i dnes Hrádek označit za jeden z nejčistších projevů přestavbami nezasažené české gotiky.

V roce 1910 Hrádek koupilo město, že bude restaurován a umístí sem Hornické muzeum. Později byla expozice uzavřena s tím, že Hrádek má nastoupit novou etapu rekonstrukce. Téměř dvacet let byly interiéry Hrádku uzavřeny a nová expozice Českého muzea stříbra byla otevřena až v roce 1996. Do sálů muzejního prohlídkového okruhu se vrátily nejvzácnější muzejní exponáty, vypovídající o dějinách dolování stříbra. Můžeme tu vidět hornické nářadí, různé kladívka, kahany, maketu šachty - průřez s figurkami horníků, ukázky dobové obuvi a oděvů. Součástí muzea je také zprovozněný úsek štoly, kde si každý návštěvník může projít částí úzkých chodeb. Dospěláci mají v některých místech co dělat, aby se "procpali", ale dětem se to náramně líbí. Všichni po obléknutí pláště a vyzbrojení se baterkou vypadají jako šílenci a vzbuzují údiv kolemjdoucích cizinců.

Zpět na Kutnou Horu