Chrám svaté Barbory je nádherná dominanta města. Byl postaven za okrajem městských hradeb, na pozemku Pražské kapituly a tedy mimo dosah působnosti sedleckého kláštera. Zasvěcen byl svaté Barboře, patronce havířů. Jeho velkolepá stavba, která započala v roce 1388, měla podle některých historických pramenů dosahovat dvojnásobku dnešní délky a probíhala v několika etapách a také do značné míry souvisela s prosperitou kutnohorských dolů. Vlivem nejrůznějších událostí byly práce několikrát přerušeny a tak jejich definitivní ukončení bylo až v roce 1905. Na stavbě se podíleli i pražští stavitelé. Prvním projektantem chrámu se stal Jan Parléř, syn Petra Parléře - stavitele Svatovítské katedrály. Shoda architektury chrámu s pražskou katedrálou není tedy náhodná.

S příchodem husitských válek byla stavba přerušena na více než šedesát let. Od roku 1482 stavba znovu ožívá, pracují zde místní stavitelé a opravdovým zlomem bylo působení pražských mistrů - zprvu stavitele Matyáše Rejska a po něm královského architekta Benedikta Rejta. Podle jeho návrhů došlo také k zaklenutí hlavní lodi, výška této prostory je 30 m. Zdola hlavní lodi je nádherný pohled do kroužených žeber klenby z let 1540 - 1547. V klenebních polích jsou malby cechů a erbovních měšťanů. V nárožích stěn horního kostela jsou 3,5 m vysoké dřevěné sochy křesťanských ctností - Spravedlnost, Mírnost, Opatrnost a Statečnost. V roce 1558 byl chrám uzavřen provizorní zdí a v roce 1626 předán do správy jezuitům a do značné míry zbarokizován. Socha havíře je z roku 1700 . Havíř je v kroji s koženou zástěrou a v ruce drží kahan .

Více než třista let byla tato jedinečná stavební památka nedokončena. V roce 1884 se započala další dostavba a ta byla definitivně ukončena v roce 1905. Architektura chrámu sv. Barbory je vynikající učebnicí vývoje gotického stavitelství v Čechách. Můžeme zde vidět i barokní umělecká díla, také sanktuarium z roku kolem 1510 pocházející z dílny Matyáše Rejska (umístěno v kněžišti) a pozdně gotické chórové lavice zdobené řezbami mistra Jakuba Nymburského z let 1480 - 1490. Pozoruhodné a zcela ojedinělé ve středověkém umění jsou zde i pozdně gotické fresky s báňskou tematikou v některých kaplích. Nejhodnotnější z nich se nacházejí v hrobní kapli místního obchodníka Michala Smíška z Vrchovišt.V Mincířské kapli je malbami znázorněna technika středověké ražby mincí. Ve svahu u chrámu je zachován pozůstatek gotické kaple Božího Těla, postavené někdy v druhé pol. 14. století. Kaple Božího Těla prošla v minulých letech rekonstrukcí a je otevřená i pro veřejnost. Z bývalých hradeb u chrámu se nám otevírá panoramatický pohled do údolí říčky Vrchlice, i na město směrem k Sedleckému klášteru .

Zpět na Kutnou Horu