Komňa

Obec Komňa leží v krásné čisté krajině na úpatí Bílých Karpat a navštívili jsme ji cestou na Slovensko, když jsme tudy jeli k nedalekému hraničnímu přechodu Starý Hrozenkov. Přestože je rozlohou nevelká, její význam a sláva, jak by řekla kněžna Libuše, "se hvězd dotýká". Jestli to nevíte, tak právě Komňa je označována jako pravděpodobné rodiště J.A. Komenského a podle ní si prý také zvolil své příjmení. Z nalezených písemných dokladů je zřejmé, že tu žilo několik generací jeho rodu, rodiny Segešů. Vzhledem k tomu, že my jsme sem jeli hlavně kvůli Komenskému, začnu pochopitelně vyprávěním o něm a přidám i další zajímavosti. V roce 1992 se v Komni konaly velké oslavy 400. výročí narození J.A.Komenského, za účasti mnoha významných osobností. Při té příležitosti tu byl slavnostně otevřený jeho památník v památkově chráněné sýpce a současně byl znovu založen Spolek pro uctění památky J. A. Komenského, který památník spravuje.

Sýpka s Komenským sice nemá nic společného, ale je z roku 1774 a proto je velmi vzácná. Je to jednopatrová kamenná stavba, která je omítnutá a obílená. V průčelí je pavlač ze dřeva, která je krytá prodlouženou střechou, se vstupem a dvěma okénky v přízemí. Štíty jsou vyzděny až do hřebene sedlové střechy, která je krytá břidlicí. V sýpce byla umístěna stálá expozice o historii obce a J. A. Komenském. Otevřeno je kdykoliv v týdnu, ale musíte si to telefonicky domluvit předem, nebo si osobně zajít na obecní úřad. Kousek od něj uvidíte i tento hezký pomník. Na prohlídku jsme se objednali, byli jme mile uvítáni a naše průvodkyně nám hezky o všem vyprávěla a odpovídala na naše dotazy. Vstupné je zanedbatelné, fotit se smí a koupit se tu dají pohledy, prospekty a dokonce i knihy. V expozici o Komenském uvidíte různé dokumenty, které se našly a dokladují fakta o jeho životě, filozofii, cestách a všem známých knihách které napsal. Nejvíc na mě zapůsobila mapa, kde je vidět, jak velký byl Komenský cestovatel, kde všude byl, což byl na tehdejší dobu úctyhodný výkon. Pocházel z českobratrské rodiny a sám byl biskupem jednoty bratrské. Narodil se zřejmě kolem roku 1592, o to kde přesně se pře několik obcí na Moravě, ale dejme tomu, že právě tady v Komni. Studoval v Německu a při studiích se učil nejen vědu, ale i zvyky a kulturu jiných národů a rozhodl se šířit pokrok i v Čechách. Jeho plány přerušila bitva na Bílé hoře a události, které potom následovaly.

Jeho život byl strastiplný, v roce 1621 byl kvůli náboženskému vyznání nucen opustit vlast. Odešel se svou ženou i dětmi a při útěku před španělskou armádou přišel o celou knihovnu a ještě i o část vlastních rukopisů. Jeho žena se zanedlouho na to nakazila morem a zemřela. Zůstal sám s dětmi a stěhoval se na různá místa ke svým českobratrským přátelům, kteří ho zvali. Jeho osud byl plný úspěchů i pádů. Byl natolik známý, že ho dokonce pozval Anglický parlament a vyzval ho, aby vytvořil akademii věd, která by měla šířit jednotné vzdělání a šíření jednotného jazyka po celém světě. (Škoda, že to nevyšlo, dnes by jsme si rozuměli všichni bez problémů). Také žil ve Švédsku a později se na delší dobu usadil ve východním Prusku. Významnou část života prožil v Polsku, v Lešně. V době Švédsko-polské války lehlo popelem část Lešna a Komenský tím znovu přišel o všechen svůj majetek i velkou část rukopisů. Když v roce 1656 z Lešna odešel a usadil se u přátel v Amsterodamu byl již slavný a uznávaný. Ve Švédsku, Holandsku i v Uhrách procházely školy reformou podle jeho zásad a dokonce i představitelé Harvardské univerzity v Americe chtěli poznat jeho učení a pozvali ho na návštěvu. Jen doma o něj nikdo nestál, podle známého rčení: "Doma není nikdo prorokem". Komenský zemřel v roce 1670 a přes všechna příkoří prý až do konce věřil v lepší svět a budoucnost a také v to, že se vyhnanci jednou budou moci vrátit zpět do vlasti.

V další části expozice se dozvíte informace o gotickém hradě Zuvačově (obrázek vpravo), o kterém je první dochovaná písemná zpráva už z roku 1261. Byl dobyt a pobořen pravděpodobně husitskými vojsky a již v roce 1517 se uváděl jako pustý. Zbytky zříceniny hradu se nachází asi 1,5 km východně od obce, na samostatně stojícím kopci Hrádek. Na temeni kopce je plošina, kde je slabě viditelné vyvýšené místo, zbytek po věži. Průměr věže byl asi 9 metrů, zbytky zdiva jsou viditelné jen v kořenech stromů, jinak je vše zasypáno hlínou. O 17 metrů níže kolem celého hradiště prochází příkop, který je na severu a na jihu zanesený spadlým kamením. Na západní straně je příkop vytesán ve skále a je široký asi 12 m. Hrad byl postaven z lomového kamene. Vzhledem k zimě, která v ten den byla a dlouhé cestě až na východní Slovensko před námi, jsme se na zbytky hradu podívat nešli, ale až tudy pojedeme v létě, určitě se tady zase zastavíme a trochu to omrkneme.

Velmi zajímavá a překvapivá, protože ještě nikde jsme nic podobného neviděli, je expozice o zvěroklestičích (miškářích), kteří v tomto kraji měli tak velkou tradici, až se jejich nůž objevil také v obecním znaku. Tady v horách byla malá možnost obživy, ale pásla se tu četná stáda a proto se tu toto řemeslo velmi rozšířilo. V další části je i malá ukázka hornin a minerálů, které se v místním okolí nacházejí a zejména krásný porcelanit, který se těžil v nedalekém dole. Zbytek expozice je zaměřen na život v obci v minulých stoletích, mají tu na ukázku vyšívané části krojů a také předměty, které se ještě nedávno používaly v domácnostech našich prababiček a babiček, včetně krásného lodního kufru. Na oficiálních stránkách obce jsme našli také několik pověstí, které jsou buď přímo o Komni, či o zdejším kraji, takže vám přikládám odkaz, hezky si je tam přečtěte a až někdy pojedete směrem na Starý Hrozenkov, nezapomeňte se stavit.