Hrad Cheb

Jednou se mi dostal do ruky leták s upoutávkou na Chebský hrad (Egerer burg), kde bylo napsáno "jediná císařská falce na českém území." Pořád mi vrtalo hlavou, co je to ta falce. Po pročtení několika knih už to všem, kteří také neví, mohu objasnit. Falce je název sídla římskoněmeckých císařů, neznamená žádný vyhraněný stavební typ nebo stavební formu, jak se mnozí domnívají( původně i já ). Falce vznikaly nejprve jako neopevněné dvory, později jako sídla šlechty a velké hrady. Často se u nás používá název falc, či říšský hrad ve spojitosti s Chebem, který je jedinou falcí u nás. Doufám, že už tomu rozumíte a víte jak takovou falc na první pohled poznáte - já také ne! Nevadí, stačí že ji máme, když je to taková vzácnost. Nicméně na pověsti a kráse města Chebu i hradu nad ním to nic neubírá. Máte se dnes na co těšit - představuji vám nádherné město Cheb.

Nejprve tedy hrad – byl postaven na ostrožně nad řekou Ohří, na místě původního slovanského hradiště. Páni z Vohburgu, kteří jej začátkem 12. století nechali vybudovat zřejmě vsadili na jistotu místa dávno prověřeného. V tomto pohraničním území celá staletí probíhaly boje a hranice i majitelé se střídali. Právě v té době byl Cheb součástí bavorské marky. Umím si představit, jak tenkrát všichni nadávali a naopak jak toho, že už není v Bavorsku později litovali. Císař Fridrich Barbarossa s ním měl asi nějaké velké plány a tak ho po roce 1165 nechal nákladně přestavět na zmiňovanou falc a navštěvoval ho i se svým dvorem při svých pravidelných inspekčních cestách po německé říši. Je známo, že tu bylo i několik dalších císařů. V roce 1265 se Chebsko na krátký čas stalo součástí Českého království. K definitivnímu připojení došlo až v roce 1322, kdy se Chebský hrad řadil k nejvýznamnějším v Čechách. Tehdejší panovník Václav II. nechal vybudovat na protějším břehu Ohře ještě jeden hrad - tzv. Václavský, ale ten se až dodnes nedochoval. Velké přízně se dostalo Chebu také od císaře Karla IV., který mu v roce 1349 udělil právo razit mince a Zlatou bulou z roku 1355 zbavil Chebské poddané povinnosti platit clo a mýto v celé říši. Císař Karel zavítal na chebský hrad při svých cestách na západ celkem šestkrát. Sláva hradu později začala upadat, byl začleněn do městského opevnění a téměř neudržován. K výrazným změnám došlo až v 15. století, kdy po požáru byl opraven a doplněn obrannými věžemi – Mlýnskou a Skalní. V průběhu třicetileté války se celé město změnilo v barokní pevnost (citadelu) a došlo také k velkým úpravám v opevnění hradu. Bohužel při vpádu Francouzů v roce 1742 byl zničen a dochovalo se zněj pouze to, co vidíme dnes.

Vchází se po dřevěném mostě přes příkop. Průjezdem brány, kde je pokladna a prodej suvenýrů se dostanete až do nádvoří hradu. Po levé straně uvidíte Černou věž, kterou tak pojmenovali proto, že je opravdu celá černá - byla totiž postavená z kvádrů sopečného tufu přivezeného z nedaleké Komorní hůrky. Když neodoláte a zdoláte 108 schodů, naskytne se vám nádherný pohled na město a okolí. Hlavně si shora pořádně prohlédněte nádvoří a zvláštní hranolovitý tvar hradní kaple, která je patrová a pozdně románská z roku 1213. Obě podlaží kaple mají čtvercovou loď a po stranách další malé valeně zaklenuté místnosti. V každém patře jsou čtyři sloupy. Uprostřed lodi není strop a tak se při účasti na bohoslužbách mohlo sedět v přízemí i v patře a bylo tam nejen slyšet, ale i vidět. O tom, kde seděli chudí a kde bohatí nic nevím. Dolní patro je temné, čistě románské, přes úzká obdélníková okna sem dopadá málo světla, tak se jistě leknete jako já kubistické sochy žehnajícího Krista, umístěné v malé boční místnosti. Autorem je chebský sochař Josef Mayerl, socha je tu od roku 1930. Proč je tak strašidelná opravdu nevím, úplně z ní jde hrůza. Horní patro má nádherně zdobené sloupy i hlavice, vysokou křížovou gotickou klenbu a je tam plno světla. Moc se nám líbila i ochranná mříž, která je uprostřed kaple, kolem otvoru.

Ze samotného paláce se dochovala pouze část, to co vidíte je obvodové zdivo vyčnívající horním patrem nad úroveň terénu. Do přízemí se vstupuje po rampě. Palác měl lichoběžníkový půdorys, zdi postavené z břidlice, žulových a mramorových částí. Na stěnách dodnes můžete vidět zbytky konzol, které nesly trámy stropu. Na severní stěně je několik románských střílnových okének. Ze zdí horního patra se nejlépe zachovala severní stěna s třemi nádhernými pětidílnými arkádovými okny. Na nádvoří můžete vidět několik historických děl, které tam mají dokumentovat dobu, při které byl hrad změněn na pevnost. V západní části byl terén zvýšen až o 8 metrů a obehnán cihlovou zdí, která vytvořila dělovou terasu. Tento násyp na nádvoří zakryl původní zbytky starších staveb. Zbyly tu jen tři izolovaně stojící stavby: Černá věž, palác a kaple. Ve východní části paláce se zachovaly kasematy, kde je dnes archeologická expozice. Uvidíte zde také expozici o vývoji chebského kamnářství, které dominují díla geniálního keramika a sochaře Williho Russe. Hned vedle paláce jsou zbytky hospodářského stavení, neslavně známého jako „Kuchelhaus“, ve kterém byli v únoru 1634 zavražděni Valdštejnovi důstojníci.

Město Cheb nás překvapilo svojí barevnou nádherou. Náměstí s kašnou rytíře Rolanda a slavný "Špalíček" se restaurátorům opravdu povedly. Když obejdete Špalíček, uvidíte tzv. Pachelbelův dům, ve kterém je Krajské muzeum a hlavně tady v roce 1634 zavraždili Albrechta z Valdštejna. Mimo strašidelné místnosti, kde k tomu zmiňovanému mordu opravdu došlo, tu mají vycpaného Valdštejnova koně a několik dalších jeho osobních předmětů - jezdecké boty, límec, sedlo na koně, rukavice... V dalších místnostech muzea uvidíte staré deskové obrazy, cechovní skříňky, starý nábytek, palné zbraně, nářadí posledního chebského kata a dopis J.W. Goetha, který si s ním psal. Mají tu exponáty věnované balneologii nedalekých Františkových Lázní, expozici starých i nových kol vyrobených ve známém podniku Eska, místnosti s portréty slavných rodáků a ve sklepních prostorách výstavu keramiky. Najdete tu tolik exponátů, že se nedají ani vyjmenovat. Rozhodně si nechte dostatek času, nám ta prohlídka trvala téměř tři hodiny.

Osobě slavného generalissima Albrechta z Valdštejna, kterého osud se dovršil právě v Chebu, je v muzeu věnováno několik místností. Pocházel ze zchudlého šlechtického rodu, velmi záhy mu zemřeli rodiče a žil v rodině svého poručníka. Ten ho poslal do několika škol v Čechách, později do Norimberka a nakonec byl i v Itálii, ale všude s ním byly problémy. Vždyť víte, každé dítě potřebuje hlavně lásku a když se mu jí nedostává, zlobí. Jeho kariéru odstartoval rok 1604 - zůčastnil se bitvy s Turky u Košic, kde si vydobyl slávu a vyznamenání a zároveň se nakazil zhoubnou nemocí, která poznamenala celý jeho život. Významnými sňatky, štěstím a intrikami dosáhl vysokého postavení, bohatství a poct. Nejvíc důvěřoval pouze svému astrologovi, který mu prý násilnou smrt předpověděl. Nakonec se Valdštejn stal nebezpečným a nepohodlným i samotnému císaři Ferdinandovi II., který ho nechal zabít. V jistém smyslu to pro něj bylo vlastně vykoupení, měl sifilis v posledním stádiu, velké bolesti, nemohl už téměř chodit ani psát. Ve druhém patře muzea, kde je nádherná portrétní Valdštejnská obrazárna, si můžete Albrechta a jeho současníky prohlédnout.

Kousek od náměstí uvidíte krásný kostel sv. Mikuláše, založený po roce 1200 a několikrát přestavovaný kvůli požárům a naposled opravený po bombardování v roce 1945. V době naší návštěvy jsme měli štěstí a viděli jsme jinak zavřený Františkánský klášter (přímo jsme se tady schovali před bouřkou), kterého stavba začala také ve 13. století a právě se započalo s opravami v křížové chodbě i v samotném klášterním kostele. Částečně dochované fresky pocházejí z 15. století a navštívit můžete i klášterní zahradu. To však zdaleka není všechno. V Chebu je ještě dominikánský klášter a nesmím opomenout ani dílo Kryštofa Diesenthofera - kostel sv. Kláry, kde se konají koncerty vážné hudby. Celé staré město je vynovené a co dům to perla a kus historie. Nevím jak v zimě, ale v létě to tu prostě žije a město je narvané turisty, kteří obdivují nejen památky, ale i festival FIJO, varhanní koncerty, trhy a různá jiná lákadla. Určitě všechno nestihnete za jeden den a jestli budete potřebovat ubytování, s důvěrou se obraťte na Infocentrum na náměstí, kde vám velmi ochotně poradí.