Hrad Bradlec dostal své jméno od bradla, na kterém byl postaven. Je to dvacet metrů vysoká skála, skalní ostroh či bradlo, jak se dřív užívalo. Stejně tak dostala jméno i vesnice, která je v podhradí a jmenuje se Bradlecká Lhota. Ovšem nejlepší cesta k hradu je z vesnice Újezdec, odkud se tam po modré pohodlně dostanete. Že nevíte kde je hledat? Nebojte, zase připojíme mapu ať netápete, protože kousek odtud je ještě hrad Kumburk, který určitě také navštivte, nejen proto, že jsou nedaleko sebe a mají společnou minulost, ale také proto, že Kumburk je trochu zachovalejší a větší. Asi tak v polovině cesty mezi nimi je hospoda Na Klepandě, kde se velmi dobře vaří a mají skvělé pivo. Před hostincem je i malé parkoviště, kde můžete zanechat auto. Pohodlně jsme návštěvu obou hradů zvládli za odpoledne. Tím nechci naznačit, že na výlety vyjíždíme pozdě, ale kdykoliv jedeme přes Jičín, aspoň na chvilku zastavíme a obdivujeme ten nádherný Libosad. Také jsme konečně měli štěstí a věž na náměstí byla otevřená. Trochu jsme se kochali pohledem na Jičín z ptačí perspektivy, ale nakonec jsme vlastně všechno stihli. Tak už dost toho úvodu, vzhůru na kopec, který má výšku 520 m n. m. a najdete na něm zříceninu hradu Bradlec.

Hrad byl postaven na ostré skále ve tvaru rohlíku či půlměsíce, jehož cípy směřují k severu. Skála je na západní straně téměř kolmá, dokonce zakončena převisem. Hrad měl přirozenou ochranu vlastně ze tří stran, protože i strana severní a východní je velmi příkrá. Mírný je pouze jižní svah, kde byl vybudován násep a hluboký příkop. Vlastní horní hrad byl postaven na vrcholu skály a přístup do něj byl pouze od jihu po dřevěných schodech z takzvané dolní ohrady. Ta se nacházela na rovnějším místě pod skálou a tvořena byla pravděpodobně pouze dřevěnými stavbami, protože se z ní vůbec nic nezachovalo. Z horního hradu zůstalo několik dodnes pevných zdí. V jihozápadní části jsou patrné zbytky čtyřhranné věže, do které se chodilo vysokými dveřmi s klenutím z pískovcových kamenů. To je ta "brána", kterou uvidíte když k hradu přijdete. Vnitřek věže byl dřevěný a z otvorů ve zdech, kde byly uchyceny trámy je vidět, že věž byla dvoupatrová. V přízemí věže byly sklepy a v prvním patře obytné místnosti. Celé druhé patro zabíraly reprezentační prostory. Musel tam být hezký výhled do okolí a také na zmiňovaný Kumburk, když tam ještě nezacláněly stromy. Od věže po celém vrcholu hřebenu stála zeď, tvořená velikými pískovcovými bloky, zakončena malou věžičkou, která doslova visí nad svahem. Přístup k věžičce byl pouze po pavlačích a ochozech. Zeď i věžička patří k těm zachovalým částem hradu. Z jižního svahu hrad uzavírala vysoká kamenná zeď, která už nestojí, ale padla za oběť budovatelům z podhradí a z jejího kamene se prý stavěly domy a silnice. Uprostřed hradu stávaly zřejmě dřevěné budovy a najdeme tu i zbytek vchodu do sklepení, ze kterého prý vedly tajné chodby z hradu, což se jistě hodilo loupeživým rytířům, kteří tu bydleli a o kterých se dočtete v následujícím odstavci.

Bradlec nechal postavit Jaroslav z Turnova z rodu Markvarticů někdy v letech 1272 -1289. První doložený majitel byl jeho druhorozený syn Havel Ryba a tento písemný doklad je z roku 1322. Dalším majitelem byl Markvart z Jíkve a Bradlce a vlastnil jej od roku 1325. Tito Markvarticové se prý nechovali jako šlechtici, ale pořádali loupeživé výpravy a vedli neustálé spory se svými sousedy. Ve 14. století to bylo zřejmě zvykem a o loupeživé rytíře a jejich bandy nebyla nouze. Konec tomuto řádění udělal až Karel IV., který se dokonce osobně zúčastnil několika výprav proti nim a v roce 1356 byl prý takto dobyt i Bradlec. V roce 1391 se hrad dostal do majetku rodu Jenštejnů, konkrétně Pavlíka z Jenštejna a po něm ho vlastnil jeho syn Vaněk z Jenštejna. Bylo to právě v době, kdy jejich příbuzný, arcibiskup Jan z Jenštejna, vedl spor s králem Václavem IV. Vaněk se proto proti králi vzbouřil a Václav IV. na něj vyslal v roce 1416 vojsko, aby Bradlec dobyli a Vaňka z Jenštejna zajali. Vzhledem k pevnosti a výšce hradebních zdí se to nakonec povedlo až lstí, jinak byl hrad téměř nedobytný. No a jak se to dělo a děje dodnes, hrad pobořili, několik lidí zajali a odvezli do Prahy, kde byli oběšeni, ale pan Vaněk z Jenštejna od krále dostal milost, protože se králi podrobil.

Bradlec zůstal v majetku Václava IV. a ten jej daroval své druhé ženě, královně Žofii. Po smrti Václava IV. prý podvodně hrad získal Čeněk z Vartemberka a po něm Mikuláš z Valdštejna. Král Zikmund jejich nároky neuznal a Bradlec daroval roku 1429 Krušinovi z Lichtenburka. Dalších a většinou nevalných majitelů tu bylo ještě několik a posledními majiteli byli Trčkové z Lípy. V roce 1540 to byl Mikuláš Trčka z Lípy a na Kumburce, který ještě v tom samém roce zemřel a hrad připadl jeho synovi Vilému Trčkovi z Lípy. Po jeho smrti v roce 1569 hrad zůstal neobydlen a začal pustnout, stále byl součástí kumburského panství. O hradě existuje celá řada krásných pověstí a nám se nejvíc líbila ta o "Bílé paní". Sami vidíte, že musíte i na Kumburk, podívat se, jestli tam ten strom náhodou ještě nestojí. Na Bradleci (Bradlci) nevím jak se to správně skloňuje, bylo moc hezky a nevíme koho, ale chceme všechny pochválit, protože tam na stromě mají schránku a v ní sešit, kde je popis hradu a obrázky. Děkujeme za to, všechno jsme si přečetli a doufáme, že to nikdo nevyhodí, či nezcizí, aby se mohli poučit všichni, kteří se na Bradlec vydají.

   P.S. Protože nám přišel mail a v něm doplňující informace, uvádím vše na pravou míru: hrad Bradlec je pod dohledem "Sdružení pro záchranu hradu Kumburku", které pečuje hlavně o Kumburk. Oba hrady jsou majetkem obce Syřenov.