Hrad Bezděz

Vítám vás na návštěvě gotického hradu Bezděz, který patří mezi mé nejoblíbenější a na který se jedu podívat, kdykoliv je k tomu příležitost. Tyto obrázky jsou z květnové návštěvy (rok 2002) a jak vidíte podle obrázku na levé straně, počasí bylo vysloveně vydařené. Po trošku osobním úvodu snad neuškodí něco málo historie - hrad založil český král Přemysl Otakar II. jako správní centrum rosáhlého královského panství a zároveň k ochraně důležité obchodní cesty do Žitavy. Stavbu provedla v letech 1265 - 1278 ve stylu rané gotiky významná královská huť, ovlivněná stavbami z Burgundska a severního Německa. Zakladatel sám se zřejmě dokončení hradu nedočkal, protože zemřel v bitvě na Moravském poli. Ironií osudu se Otakarem založený Bezděz stal vězením pro jeho manželku Kunhutu a sedmiletého syna Václava, které zde věznil Václavův poručník Ota Braniborský.

Karel IV. se hned po dosednutí na trůn snažil vykoupit zastavené královské majetky a tak došlo i na Bezděz, který za Václavovy vlády získal do zástavního držení Hynek Berka z Dubé. Ve svém Majestátu Karel ustanovil, že Bezděz a další významné hrady již nesmí být nikdy zastavovány, ovšem již dvacet let po jeho smrti dal Václav IV. hrad do zástavy markraběti Prokopovi. O pevnosti Bezdězu svědčí to, že za vnitropolitických rozbrojů ho Václavův bratr Zikmund v roce 1402 oblehl, ovšem na dobývání si netroufl a Prokopa přemohl lstí. Stejně se později zachovala husitská vojska, která obsadila většinu okolních hradů a měst, ale hrad v držení katolických pánů uctivě obešli. Bezděz se v nadcházejících stoletích dostal do zástavy různých šlechticů, kteří na něm a v okolí hospodařili. Až Rudolf II. zástavu zrušil a bezdězský hrad (i s jedenácti many) prodal Janovi z Vartemberka, po jehož smrti ho i s vdovou získal poslední předbělohorský majitel Václav Berka z Dubé a Lipé. Ten po bělohorské bitvě uprchl z Čech a v této době byl Bezděz také poprvé dobyt. Bránili ho ale ve válčení nezkušení okolní poddaní, schovávající se na hradě, kteří podlehli přesile lépe vyzbrojených a zkušených žoldnéřů. Berkova zkonfiskovaná panství získal roku 1622 Albrecht z Valdštejna, který se rozhodl Bezděz i přes značná poškození přebudovat v moderní pevnost. Pozůstatkem této snahy je dodnes viditelný trojúhelníkový bastion, který míjíte při cestě nahoru.

Zároveň s opevňovacími pracemi ale Valdštejn poslal na Bezděz augustiniány, aby tam vybudovali klášter a po několik let se realizovaly oba záměry současně. Nakonec zvítězili mniši, zabezpečení finančně nadacemi. Na počest bitvy u Dasavy se měla každou sobotu sloužit mše a v den sv. Marka se mělo každoročně konat procesí. Po devíti letech ale byli řeholníci posláni do kláštera v Bělé a Valdštejn začal plnit slib, daný před bitvou u Lützenu, že založí klášter ke cti Panny Marie Monserratské. Po Valdštejnově zavraždění a konfiskaci jeho majetku se záměr zbudovat bezdězský klášter uskutečnil, ovšem ve velmi zredukované podobě. Za třicetileté války se bezdězskému klášteru nijak zvlášť nedařilo, takže na opuštěném hradě přebýval několik let pouze poustevník a v závěru Švédové, kteří jej před svým odchodem opět vypálili. Teprve v šedesátých letech 17. století s opravami a úpravami hradu pro klášterní účely. Hradní kaple byla nově zasvěcena Panně Marii a v roce 1666 byla slavnostně z Emauz přivezena třetí z kopií Panny Marie Monserratské. Pověst o jejích zázračných účincích se rychle šířila a z Bezdězu se stalo vyhlášené poutní místo - například v roce 1740 se zůčastnilo mší přes 40000 poutníků! Klášter rychle bohatl, ovšem nashromážděné peníze i cenné dary padly do rukou pruským vojákům, kteří za války v r. 1778 hrad obsadili s poté zpustošili. Zanedlouho nato (1785) byl bezdězský klášter Josefem II. jako spousta jiných zrušen. Pověsti o ukrytých pokladech přilákaly na pustý hrad různé zlatokopy a z kdysi velkolepého královského hradu se stala ruina. Tato zlatokopecká horečka se později stala inspirací ke Smetanově opeře Tajemství.

Pokud vám nedošla trpělivost a dočetli jste až sem, můžu vás pozvat na vlastní "virtuální" prohlídku Bezdězu. Nahoru projdete první, druhou a třetí branou po cestě, která opravdu nepatří k bezbariérovým, takže doporučuji dobrou obuv. Cestou budete míjet 15 opravených kapliček křížové cesty (zatím bez obrazů), postavených v 17. století Annou Valdštejnouvou a návštěvníkům nepřístupnou Čertovu věž vysokou 30 metrů, ke které se chodilo po dřevěné pavlači na hradbě. Minete pamětní desku věnovanou K.H.Máchovi (byl Bezdězem nadšen a byl jím inspirován k napsání svého Máje) a dojdete ke čtvrté bráně, kterou projdete do vlastního hradu. Po zakoupení vstupenky začněte vlevo od brány prohlídku návštěvou výše zmíněné kaple, na kterou přímo navazuje královský palác. Ten v současnosti (podzim 2003) prochází opravami. Naproti přes nádvoří si můžete prohlédnout purkrabský palác, kde býval klášterní refektář a v podkroví cely řeholníků. Kolem hradní cisterny na vodu se dostanete ke schodišti na velkou věž, kterou opravdu doporučuji navštívit! Z této 34 metrů vysoké věže je nádherná vyhlídka jak na hrad a okolí, ale za jasného počasí i na téměž čtvrtinu Čech. Na věži je i dalekohled, takže se můžete třeba podívat i na nedaleké Máchovo jezero (bývalý Velký rybník, založený 1366). Po prohlídce věže už zbývá po průchodu brankou v hradbě prozkoumat jen torza dvou manských paláců a návštěva Bezdězu je prakticky u konce. Určitě se ale nezapomeňte dole v obci Bezděz podívat na kostel sv. Jiljí z 12. století a pokud máte chuť na procházku i na zbytky opevnění na Malém Bezdězu. To je ode mne o tomto nádherném hradu vše a určitě se na něj zajeďte podívat!